< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
A ti, ó Deus, espera o louvor em Sião, e a ti se pagará o voto.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Ó tu que ouves as orações, a ti virá toda a carne.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Prevalecem as iniquidades contra mim; porém tu expias as nossas transgressões.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Bem-aventurado aquele a quem tu escolhes, e fazes chegar a ti, para que habite em teus átrios: nós seremos fartos da bondade da tua casa e do teu santo templo.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Pelas coisas tremendas em justiça nos responderás, ó Deus da nossa salvação; tu és a esperança de todas as extremidades da terra, e daqueles que estão longe sobre o mar.
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
O que pela sua força consolida os montes, cingido de fortaleza:
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
O que aplaca o ruído dos mares, o ruído das suas ondas, e o tumulto das gentes.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
E os que habitam nos fins da terra temem os teus sinais; tu fazes alegres as saídas da manhã e da tarde.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Tu visitas a terra, e a refrescas; tu a enriqueces grandemente com o rio de Deus, que está cheio d'água; tu lhe preparas o trigo, quando assim a tens preparada.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Enches d'água os seus regos, fazendo-a descer em suas margens: tu a amoleces com a muita chuva: abençoas as suas novidades.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Coroas o ano da tua bondade, e as tuas veredas destilam gordura.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Destilam sobre os pastos do deserto, e os outeiros os cingem de alegria.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Os campos se vestem de rebanhos, e os vales se cobrem de trigo: eles se regozijam e cantam.