Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

Til songmeisteren; ein salme av David, ein song. Gud, dei er stille for deg og prisar deg på Sion, og dei gjev deg det dei hev lova.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

Du som høyrer bøner, til deg kjem alt kjøt.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Når misgjerningar hev vorte for sterke for meg, so forlet du våre forbrot.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Sæl er den som du vel ut og let koma nær, so han bur i dine fyregardar; me vil metta oss med det gode i ditt hus, ditt heilage tempel.

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

Med skræmelege gjerningar bønhøyrer du oss i rettferd, du, vår Frelse-Gud, ei livd for alle heimsens endar og havet langt burte.

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Han gjer fjelli faste med si kraft, gyrd med velde.

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

Han døyver havsens dur, bylgjeduren og bråket av folkeslagi.

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

Og dei som bur ved endarne av jordi, ræddast for dine teikn, heimen for morgon og kveld fyller du med lovsong.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Du hev gjesta jordi og gjeve henne ovnøgd, du hev gjort henne ovleg rik, Guds bekk er full av vatn. Du hev laga til korn for folk, for soleis laga du jordi til.

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Du vatna hennar plogforer, jamna dei med upp-pløgde åkrar, du bløytte henne med regnskurer, velsigna hennar grøda.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Du hev krynt ditt gode år, og dine fotspor dryp av feitt.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Beiti i øydemarki dryp, og haugarne gyrdar seg med lovsong.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Engjarne er klædde med sauer, og dalarne er fyllte med korn; folk fegnast og syng.