Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

Psalmus David, in finem. Canticum Hieremiae, et Ezechielis ex populo transmigrationis, cum inciperent exire. Te decet hymnus Deus in Sion: et tibi reddetur votum in Ierusalem.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

Exaudi orationem meam: ad te omnis caro veniet.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Verba iniquorum praevaluerunt super nos: et impietatibus nostris tu propitiaberis.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Beatus, quem elegisti, et assumpsisti: inhabitabit in atriis tuis. Replebimur in bonis domus tuae: sanctum est templum tuum,

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

mirabile in aequitate. Exaudi nos Deus salutaris noster, spes omnium finium terrae, et in mari longe.

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Praeparans montes in virtute tua, accinctus potentia:

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

qui conturbas profundum maris sonum fluctuum eius. Turbabuntur gentes,

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

et timebunt qui habitant terminos a signis tuis: exitus matutini et vespere delectabis.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Visitasti terram et inebriasti eam: multiplicasti locupletare eam. Flumen Dei repletum est aquis, parasti cibum illorum: quoniam ita est praeparatio eius.

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Rivos eius inebria, multiplica genimina eius: in stillicidiis eius laetabitur germinans.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Benedices coronae anni benignitatis tuae: et campi tui replebuntur ubertate.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Pinguescent speciosa deserti: et exultatione colles accingentur.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Induti sunt arietes ovium, et valles abundabunt frumento: clamabunt, etenim hymnum dicent.