Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

Al maestro del coro. Salmo. Di Davide. Canto. A te si deve lode, o Dio, in Sion; a te si sciolga il voto in Gerusalemme.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

A te, che ascolti la preghiera, viene ogni mortale.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Pesano su di noi le nostre colpe, ma tu perdoni i nostri peccati.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Beato chi hai scelto e chiamato vicino, abiterà nei tuoi atrii. Ci sazieremo dei beni della tua casa, della santità del tuo tempio.

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

Con i prodigi della tua giustizia, tu ci rispondi, o Dio, nostra salvezza, speranza dei confini della terra e dei mari lontani.

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Tu rendi saldi i monti con la tua forza, cinto di potenza.

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

Tu fai tacere il fragore del mare, il fragore dei suoi flutti, tu plachi il tumulto dei popoli.

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

Gli abitanti degli estremi confini stupiscono davanti ai tuoi prodigi: di gioia fai gridare la terra, le soglie dell'oriente e dell'occidente.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Tu visiti la terra e la disseti: la ricolmi delle sue ricchezze. Il fiume di Dio è gonfio di acque; tu fai crescere il frumento per gli uomini. Così prepari la terra:

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Ne irrighi i solchi, ne spiani le zolle, la bagni con le piogge e benedici i suoi germogli.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Coroni l'anno con i tuoi benefici, al tuo passaggio stilla l'abbondanza.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Stillano i pascoli del deserto e le colline si cingono di esultanza.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

I prati si coprono di greggi, le valli si ammantano di grano; tutto canta e grida di gioia.