Žalmy 65
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Ó, þú Guð á Síon, við lofum þig og vegsömum og efnum heit okkar við þig.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Þú heyrir bænir og því leita allir menn til þín.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Margar freistingar urðu mér að falli, ég gerði margt rangt, en þú fyrirgafst mér allar þessar syndir.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Sá er heppinn sem þú hefur útvalið, sá sem fær að búa hjá þér í forgörðum helgidóms þíns og njóta allsnægta í musteri þínu.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Með krafti þínum sýnir þú réttlæti þitt, þú Guð, frelsari okkar. Þú ert skjól öllum mönnum, allt að endimörkum jarðar.
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Þú reistir fjöllin í mætti þínum,
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
þú stöðvar brimgný hafsins og háreysti þjóðanna.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
Þeir sem búa við ysta haf óttast tákn þín og austrið og vestrið kætast yfir þér!
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Þú vökvar jörðina og eykur frjósemi hennar. Ár þínar og uppsprettur munu ekki þorna. Þú gerir jörðina hæfa til sáningar og gefur þjóð þinni ríkulega uppskeru.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Með steypiregni vökvar þú plógförin og mýkir jarðveginn – útsæðið spírar og vex!
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Landið klæðist grænni kápu.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Heiðarnar blómstra og hlíðarnar brosa, allt er loðið af gróðri!
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Hjarðirnar liðast um hagana og dalirnir fyllast af korni. Allt fagnar og syngur!
