Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

O Dieu, la louange t'attend dans Sion; là seront rendus les vœux qu'on t'a faits.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

O toi qui entends la prière, toute créature viendra jusqu'à toi.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Les iniquités avaient prévalu sur moi; mais toi, tu expieras nos transgressions.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Heureux celui que tu choisis, et que tu fais habiter dans tes parvis! Nous serons rassasiés des biens de ta maison, de la sainteté de ton palais.

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

Tu nous répondras par des œuvres redoutables, selon ta justice, ô Dieu de notre salut, l'espoir des extrémités lointaines de la terre et de la mer!

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Il tient ferme les montagnes par sa force; il est ceint de puissance.

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

Il apaise le bruit des mers, le bruit de leurs flots et la rumeur des peuples.

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

Et ceux qui habitent aux bouts de la terre, craignent à la vue de tes prodiges; tu fais chanter de joie et le Levant et le Couchant.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Tu visites la terre, tu l'arroses, tu l'enrichis abondamment; les ruisseaux de Dieu sont pleins d'eau; tu prépares leur froment, après que tu as ainsi préparé la terre.

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Tu abreuves ses sillons; tu aplanis ses mottes; tu l'amollis par la pluie menue; tu bénis son germe.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Tu couronnes l'année de tes biens, et les roues de ton char distillent l'abondance.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Elles la répandent sur les pâturages du désert, et les coteaux sont parés de joie.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Les campagnes sont revêtues de troupeaux, et les vallées sont couvertes de froment; elles en triomphent, et elles en chantent.