< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
Veisuunjohtajalle; Daavidin virsi, laulu. Jumala, hiljaisuudessa kiitetään sinua Siionissa, ja sinulle täytetään lupaus.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
Sinä kuulet rukouksen: sinun tykösi tulee kaikki liha.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Minun syntivelkani ovat ylen raskaat, mutta sinä annat anteeksi meidän rikoksemme.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Autuas se, jonka sinä valitset ja otat tykösi, esikartanoissasi asumaan! Salli meidän tulla ravituiksi sinun huoneesi hyvyydellä, sinun temppelisi pyhyydellä.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Ihmeellisillä teoilla sinä vastaat meille vanhurskaudessa, sinä, meidän autuutemme Jumala, sinä, kaikkien maan äärten ja kaukaisen meren turva,
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
joka voimallasi vahvistat vuoret ja olet vyötetty väkevyydellä;
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
sinä, joka asetat merten pauhinan ja niiden aaltojen pauhinan ja kansojen metelin,
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
niin että ne, jotka niiden äärillä asuvat, hämmästyvät sinun ihmeitäsi; aamun ja ehtoon ääret sinä täytät riemulla.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Sinä pidät maasta huolen, kastelet sen runsaasti, sinä teet sen ylen rikkaaksi. Jumalan virta on vettä täynnä. Sinä valmistat heidän viljansa, sillä niin sinä valmistat maan.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Sinä kastelet sen vaot, sinä muhennat sen multapaakut, sadekuuroilla sinä sen pehmität ja siunaat sen laihon.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Sinä kaunistat vuoden hyvyydelläsi, ja sinun askeleesi tiukkuvat lihavuutta.
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Erämaan laitumet tiukkuvat, ja kukkulat vyöttäytyvät riemuun.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Kedot verhoutuvat lammaslaumoihin, ja vilja peittää laaksot. Riemuitaan ja lauletaan!