Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

Davidin Psalmi ja veisu, edelläveisaajalle. Jumala, sinua kiitetään Zionissa hiljaisuudessa; ja sinulle maksetaan lupaus.

2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

Sinä kuulet rukouksen; sentähden tulee kaikki liha sinun tykös.

3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

Meidän pahat tekomme meitä kovin raskauttavat; mutta anna sinä meille synnit anteeksi.

4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

Autuas on se, jonkas valitset ja otat tykös, asumaan kartanoissas: hän ravitaan sinun huonees ja pyhän templis hyvyydestä.

5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

Kuule meitä ihmeellisestä vanhurskaudesta, meidän autuutemme Jumala, kaikkein turva maan päällä ja kaukana meressä,

6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

Joka vuoret vahvistat voimallas, ja olet hankittu väkevyydellä,

7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

Sinä joka asetat meren pauhinan ja hänen aaltoinsa pauhinan, ja kansain metelin;

8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

Että ne hämmästyisivät, jotka niissä maan äärissä asuvat, sinun ihmeitäs. Sinä iloitat kaikki liikkuvaiset aamulla ja ehtoona.

9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

Sinä etsiskelet maan ja liotat sen ja teet sen ylen rikkaaksi: Jumalan virta on vettä täynnä: sinä kasvatat heidän jyvänsä, ettäs näin maan valmistat.

10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

Sinä juotat hänen vakonsa ja kastat hänen kyntönsä: sateella sinä ne pehmität, ja siunaat hänen laihonsa.

11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

Sinä kaunistat vuoden hyvyydelläs, ja sinun askelees tiukkuvat rasvasta.

12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

Korven laitumet myös tiukkuvat, ja kukkulat ovat ympäri iloissansa.

13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Kedot ovat laumaa täynnä, ja laaksossa on tihkiältä jyviä, niin että siitä ihastutaan ja myös lauletaan.