< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
To the chief Musician. A Psalm of David: a Song. Praise waiteth for thee in silence, O God, in Zion; and unto thee shall the vow be performed.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
O thou that hearest prayer, unto thee shall all flesh come.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Iniquities have prevailed against me: our transgressions, thou wilt forgive them.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Blessed is he whom thou choosest and causest to approach: he shall dwell in thy courts. We shall be satisfied with the goodness of thy house, of thy holy temple.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
By terrible things in righteousness wilt thou answer us, O God of our salvation, thou confidence of all the ends of the earth, and of the distant regions of the sea. ...
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Who by his strength established the mountains, being girded with power;
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Who stilleth the raging of the seas, the raging of their waves, and the tumult of the peoples.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
And they that dwell in the uttermost parts are afraid at thy tokens; thou makest the outgoings of the morning and evening to rejoice.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Thou hast visited the earth, thou hast watered it; thou greatly enrichest it: the river of God is full of water; thou providest their corn, when thou hast so prepared it:
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Thou dost satiate its furrows, thou smoothest its clods, thou makest it soft with showers; thou blessest the springing thereof.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Thou crownest the year with thy goodness, and thy paths drop fatness:
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
They drop upon the pastures of the wilderness, and the hills are girded with gladness.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
The meadows are clothed with flocks, and the valleys are covered over with corn; they shout for joy, yea, they sing.