Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

För sångmästaren; en psalm av David.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Hör, o Gud, min röst, när jag klagar, bevara mitt liv, ty fienden förskräcker mig.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Fördölj mig för de ondas hemliga råd, för ogärningsmännens larmande hop;

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

ty de vässa sina tungor likasom svärd, med bittra ord lägga de an såsom med pilar,

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

för att i lönndom skjuta den ostrafflige; plötsligt skjuta de på honom, utan försyn.

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

De befästa sig i sitt onda uppsåt, de orda om huru de skola lägga ut snaror; de säga: »Vem skulle se oss?»

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

De tänka ut onda anslag: »Nu äro vi redo med det råd vi hava uttänkt!» Ja, djupa äro männens tankar och hjärtan.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Då skjuter Gud dem; plötsligt sårar dem hans pil.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

De bringas på fall och få straff för sina tungors skull; var och en som ser dem rister huvudet.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Och alla människor varda förskräckta; de förkunna vad Gud har gjort och förstå hans verk. Den rättfärdige skall glädja sig i HERREN och taga sin tillflykt till honom, och alla rättsinniga skola berömma sig.