Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Oh Dios, que la voz de mi dolor llegue a tu oído: aparta mi vida del temor de los que están contra mía.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Manténme a salvo del propósito secreto de los malhechores; de la banda de los que hacen iniquidad;

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

que hacen afilar sus lenguas como espada, lanzan cual flechas suya, palabras amargas;

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Para que en secreto puedan lanzar sus flechas al inocente de repente, sin temor y sin ser vistos.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Se hacen fuertes en un mal propósito; hacen agujeros para redes secretas; ellos dicen: ¿Quién los verá?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

¿O hacer un descubrimiento de nuestro propósito secreto? El diseño está enmarcado con cuidado; y el pensamiento interno de un hombre, y su corazón, es profundo.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Pero Dios envía una flecha contra ellos; de repente ellos están heridos.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

El mal de sus lenguas es la causa de su caída; todos los que los ven están sacudiendo sus cabezas hacia ellos.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

Y con temor los hombres hacen públicas las obras de Dios; y al pensar en sus actos obtienen sabiduría.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Los justos se alegrarán en el Señor y tendrán esperanza en él; y todos los amantes de la justicia le darán gloria.