Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Escucha, oh ʼElohim, la voz de mi queja: Preserva mi vida del terror de perversos.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Ocúltame de la conspiración de malhechores, Del tumulto de los que hacen iniquidad,

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Que afilan sus lenguas como una espada, Y la emplean como su flecha en un lenguaje amargo

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Para dispararlas en oculto al inocente. De repente disparan sus flechas, sin que teman.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Se animan unos a otros en su perverso designio Y planean esconder trampas. Dicen: ¿Quién las verá?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Traman injusticias y dicen: Estamos listos con una conspiración bien concebida. Tanto el pensamiento íntimo como el corazón del hombre son profundos.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Pero ʼElohim les dispara una flecha. De repente vendrán sus plagas.

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Así que ellas los hacen tropezar. Los que los ven menean la cabeza.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

Entonces temerán todos los hombres. Proclamarán la obra de ʼElohim Y entenderán sus hechos.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

El justo se alegrará en Yavé, Y se confiará en Él. Se gloriarán todos los rectos de corazón.