< Žalmy 64 >
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
MAIN Kot, kotin ereki nil ai ni ai injenjued. Kom kotin jinjila maur i mon ai imwintiti weit.
2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
Kom kotin karuki ia la jan mon pokon en me jued akan, mon pwin en me wia japun kan.
3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
Me kin ada lo’rail dueta kodlaj pot, o me kaonopada ar kajik katieu, iei ar lokaia jued,
4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
Pwen rir kajikiedi me lelapok o; madan re pan kajikiedi i, o jota injenoki.
5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
Irail me weit ni ar tiak jued, o re kin inda, duen ar pan injar, o re kin inda: Ij me pan kak kilan?
6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
Irail kin madamadaua duen me jued. Kitail kapwaiadar, karoj kileledier. Monion en aramaj me widin o meid koiok ni morjued.
7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
A Kot pan kotin kajik ir edi madan, pwen kamadak on ir.
8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
Pein lo arail pan kapup ir edi, o karoj, me pan kilan, pan kaurureki.
9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.
O aramaj karoj pan majak o inda: Mepukat Kot kotin wiadar. O re pan aja, me i japwilim a dodok.
10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.
Me pun o pan perenki Ieowa, o pan liki i, o me lelapok kan karoj pan pereperen.