Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Salmo. Di Davide. Al maestro del coro. Ascolta, Dio, la voce, del mio lamento, dal terrore del nemico preserva la mia vita.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Proteggimi dalla congiura degli empi dal tumulto dei malvagi.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Affilano la loro lingua come spada, scagliano come frecce parole amare

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

per colpire di nascosto l'innocente; lo colpiscono di sorpresa e non hanno timore.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Si ostinano nel fare il male, si accordano per nascondere tranelli; dicono: «Chi li potrà vedere?».

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Meditano iniquità, attuano le loro trame: un baratro è l'uomo e il suo cuore un abisso.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Ma Dio li colpisce con le sue frecce: all'improvviso essi sono feriti,

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

la loro stessa lingua li farà cadere; chiunque, al vederli, scuoterà il capo.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

Allora tutti saranno presi da timore, annunzieranno le opere di Dio e capiranno ciò che egli ha fatto.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Il giusto gioirà nel Signore e riporrà in lui la sua speranza, i retti di cuore ne trarranno gloria.