Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

`In Ebrewe thus, To the victorie, the salm of Dauid. `In Jerom `thus, To the ouercomer, the song of Dauid. God, here thou my preier, whanne Y biseche; delyuere thou my soule fro the drede of the enemy.

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Thou hast defendid me fro the couent of yuele doers; fro the multitude of hem that worchen wickidnesse.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

For thei scharpiden her tungis as a swerd, thei benten a bowe, a bittir thing;

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

for to schete in priuetees hym that is vnwemmed.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Sodeynli thei schulen schete hym, and thei schulen not drede; thei maden stidefast to hem silf a wickid word. Thei telden, that thei schulden hide snaris; thei seiden, Who schal se hem?

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Thei souyten wickidnessis; thei souyten, and failiden in sekinge. A man neiyhe to deep herte;

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

and God schal be enhaunsid. The arowis of `litle men ben maad the woundis of hem;

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

and the tungis of hem ben maad sijk ayens hem. Alle men ben disturblid, that sien hem;

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

and ech man dredde. And thei telden the werkis of God; and vndurstoden the dedis of God.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

The iust man schal be glad in the Lord, and schal hope in hym; and alle men of riytful herte schulen be preisid.