< Žalmy 64 >
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
HEAR my voice, O God, in my prayer: preserve my life from fear of the enemy.
2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
Hide me from the secret counsel of the wicked; from the insurrection of the workers of iniquity:
3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
Who whet their tongue like a sword, and bend their bows to shoot their arrows, even bitter words:
4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
That they may shoot in secret at the perfect: suddenly do they shoot at him, and fear not.
5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
They encourage themselves in an evil matter: they commune of laying snares privily; they say, Who shall see them?
6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
They search out iniquities; they accomplish a diligent search: both the inward thought of every one of them, and the heart, is deep.
7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
But God shall shoot at them with an arrow; suddenly shall they be wounded.
8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
So they shall make their own tongue to fall upon themselves: all that see them shall flee away.
9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.
And all men shall fear, and shall declare the work of God; for they shall wisely consider of his doing.
10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.
The righteous shall be glad in the Lord, and shall trust in him; and all the upright in heart shall glory.