< Žalmy 63 >
1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
Dawid dwom. Bere a ɔwɔ Yuda Sare so no na ɔtoe. Wo, Onyankopɔn, ne me Nyankopɔn Mehwehwɛ wo anibere so; wo ho sukɔm de me kra, me nipadua ani agyina wo, wɔ asase a awo na asade nni mu so, faako a nsu nni.
2 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
Mahu wo wɔ Kronkronbea hɔ mahu wo tumi ne wʼanuonyam.
3 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
Esiane sɛ wʼadɔe di mu sen nkwa nti mʼanofafa bɛhyɛ wo anuonyam.
4 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
Sɛ mete ase yi, mɛkamfo wo, na wo din mu na mɛma me nsa so.
5 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
Me kra bɛmee sɛnea wadi aduan papa bi; mede anofafa a ɛto dwom beyi wo ayɛ.
6 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
Meda me mpa so a, mekae wo. Anadwo dasu mu nyinaa, midwen wo ho.
7 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
Efisɛ wone me boafo, wo ntaban ase nwini mu na mɛto dwom.
8 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
Me kra bata wo ho; na wo nsa nifa kura me mu.
9 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
Wɔn a wɔpɛ me akum me no bɛsɛe; wɔbɛkɔ asase ase tɔnn.
10 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
Wɔbɛdan wɔn ama afoa na wɔbɛyɛ aduan ama sakraman.
11 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
Nanso ɔhene bedi ahurusi wɔ Onyankopɔn mu; wɔn a wɔka ntam wɔ Onyankopɔn din mu nyinaa bɛkamfo no, na wobemua atorofo ano. Wɔde ma dwonkyerɛfo.