< Žalmy 62 >
1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
Načelniku godbe v Jedutunu, psalm Davidov. Samo v Bogu počiva duša moja, od njega je moja blaginja.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
Samo on je skala moja in blaginja moja; grad moj, ne omahnem mnogo.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
Doklej bodete snovali težave nad moža? pobiti bodete vsi, podobni nagnenemu zidu, ograji omajani.
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
Samo z visokosti njegove pahniti ga ukrepljejo, veselé se laži; z usti svojimi blagoslavljajo, znotraj v sebi pa preklinjajo hudo.
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
Samo v Bogu počivaj, duša moja, ker od njega je upanje moje.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
Samo on je skala moja in blaginja moja, grad moj; ne omahnem.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
V Bogu je blaginja moja in slava moja; krepka skala moja, pribežališče moje je v Bogu.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Zaupajte mu vsak čas, o ljudstvo; pred njim izlijte srce svoje: Bog nam je v pribežališče.
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
Sama ničevost so prostega človeka otroci, laž so odličnega moža otroci; na tehtnico vkup položeni, poskočili bi nad ničevost.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Ne zaupajte zatiranju, in zaradi ropa ne bodite prevzetni; ako se množi bogastvo, ne navezujte nanj srca.
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
Enkrat je govoril Bog, dvakrat sem slišal isto, da je moč Božja,
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
In da je milost tvoja, Gospod, da bodeš ti povrnil vsakemu po delu svojem.