< Žalmy 61 >
1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.
Wɔde ma dwonkyerɛfo. Wɔde sanku na ɛto. Dawid dwom. Ao, Onyankopɔn, tie me sufrɛ; tie me mpaebɔ.
2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.
Mifi asase ano frɛ wo, mefrɛ wo, efisɛ me koma atɔ beraw; fa me kɔ ɔbotan a ɛware sen me no so.
3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.
Woayɛ me guankɔbea, aban a ɛyɛ den ma ɔtamfo no.
4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)
Me kɔn dɔ sɛ metena wo ntamadan no mu afebɔɔ na manya guankɔbea wɔ wo ntaban nwini ase.
5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.
Woate me bɔ a mehyɛe no, Onyankopɔn; na wode wɔn a wosuro wo din no agyapade ama me.
6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,
To ɔhene nkwanna mu bebree; na ne mfe mfi awo ntoatoaso nkodu awo ntoatoaso.
7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.
Ma onni hene wɔ Onyankopɔn anim daa fa wʼadɔe ne wo nokware bɔ ne ho ban.
8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.
Afei mɛto ayeyi dwom ama wo din daa na madi me bɔhyɛ so daa nyinaa.