Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

För sångmästaren, till strängaspel; av David.

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Hör, o Gud, mitt rop, akta på min bön.

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Från jordens ända ropar jag till dig, ty mitt hjärta försmäktar; för mig upp på en klippa, som är mig alltför hög.

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

Ty du är min tillflykt, ett starkt torn mot fienden.

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Låt mig bo i din hydda evinnerligen; under dina vingars beskärm tager jag min tillflykt. (Sela)

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Ty du, o Gud, hör mina löften, åt dem som frukta ditt namn giver du en arvedel.

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

Du förökar konungens dagar; hans år skola vara från släkte till släkte.

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Må han sitta på sin tron inför Gud evinnerligen; låt nåd och trofasthet bevara honom. Då skall jag lovsjunga ditt namn till evig tid, i det jag får infria mina löften dag efter dag.