< Žalmy 61 >
1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.
Èuj, Bože, viku moju, slušaj molitvu moju.
2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.
Od kraja zemlje vièem k tebi, kad klonu srce moje. Izvedi me na goru, gdje se ne mogu popeti.
3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.
Jer si ti utoèište moje, tvrdi zaklon od neprijatelja.
4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)
Da živim u stanu tvom dovijeka, i poèinem pod krovom krila tvojih.
5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.
Jer ti, Bože, èuješ zavjete moje i daješ mi dostojanje onijeh koji poštuju ime tvoje.
6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,
Dodaj dane k danima carevijem, i godine njegove produlji od koljena na koljeno.
7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.
Neka caruje dovijeka pred Bogom; zapovjedi milosti i istini neka ga èuvaju.
8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.
Tako æu pjevati imenu tvojemu svagda, izvršujuæi zavjete svoje svaki dan.