Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Til sangmesteren, på strengelek; av David. Hør, Gud, mitt klagerop, merk på min bønn!

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Fra jordens ende roper jeg til dig, mens mitt hjerte vansmekter; før mig på en klippe, som ellers blir mig for høi!

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

For du har vært min tilflukt, et sterkt tårn imot fienden.

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

La mig bo i ditt telt i all evighet, la mig finne ly i dine vingers skjul! (Sela)

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

For du, Gud, har hørt på mine løfter, du har gitt mig arv med dem som frykter ditt navn.

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Du vil legge dager til kongens dager, hans år skal være som slekt efter slekt,

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

han skal trone evindelig for Guds åsyn; sett miskunnhet og trofasthet til å bevare ham!

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Så vil jeg lovsynge ditt navn til evig tid, forat jeg kan innfri mine løfter dag efter dag.