Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Dem Musikmeister über das Saitenspiel; von David. Höre, o Gott, mein lautes Rufen,

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Vom Ende der Erde ruf’ ich zu dir, da mein Herz verschmachtet. Auf einen Felsen, der mir zu hoch ist, wollest du mich führen!

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Denn du bist mir stets eine Zuflucht gewesen, ein starker Turm vor dem Feinde.

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

Könnt’ ich doch allzeit weilen in deinem Zelt, im Schutze deiner Flügel mich bergen! (SELA)

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

Denn du, Gott, hörst auf meine Gelübde, hast Besitz (mir) gewährt, wie die ihn erhalten, die deinen Namen fürchten.

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Füge neue Tage den Tagen des Königs hinzu, laß seine Jahre dauern für und für!

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

Ewig möge er thronen vor Gottes Angesicht! Entbiete Gnade und Treue, daß sie ihn behüten!

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

Dafür will ich ewig deinem Namen lobsingen, auf daß ich meine Gelübde bezahle Tag für Tag.