< Žalmy 61 >
1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.
[Dem Vorsänger, mit Saitenspiel. Von David.] Höre, Gott, mein Schreien, horche auf mein Gebet!
2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.
Vom Ende der Erde werde ich zu dir rufen, wenn mein Herz verschmachtet; du wirst mich auf einen Felsen leiten, der mir zu hoch ist.
3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.
Denn du bist mir eine Zuflucht gewesen, ein starker Turm, vor dem Feinde.
4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)
Ich werde [O. will] weilen in deinem Zelte in Ewigkeit, werde [O. will] Zuflucht nehmen zu dem Schutze deiner Flügel. (Sela)
5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.
Denn du, Gott, hast auf meine Gelübde gehört, hast mir gegeben das Erbteil derer, die deinen Namen fürchten.
6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,
Du wirst Tage hinzufügen zu den Tagen des Königs; seine Jahre werden sein wie Geschlechter und Geschlechter.
7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.
Er wird ewiglich bleiben [O. thronen] vor dem Angesicht Gottes. Bestelle Güte und Wahrheit, daß sie ihn behüten!
8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.
Also werde ich deinen Namen besingen immerdar, indem ich meine Gelübde bezahle Tag für Tag.