Žalmy 61

1 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův. Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

To the victorie on orgun, to Dauid hym silf. God, here thou my biseching; yyue thou tent to my preyer.

2 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

Fro the endis of the lond Y criede to thee; the while myn herte was angwischid, thou enhaunsidist me in a stoon.

3 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

Thou laddest me forth, for thou art maad myn hope; a tour of strengthe fro the face of the enemye.

4 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. (Sélah)

I schal dwelle in thi tabernacle in to worldis; Y schal be keuered in the hilyng of thi wengis.

5 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

For thou, my God, hast herd my preier; thou hast youe eritage to hem that dreden thi name.

6 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

Thou schalt adde daies on the daies of the king; hise yeeris til in to the dai of generacioun and of generacioun.

7 Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají.

He dwellith with outen ende in the siyt of God; who schal seke the merci and treuthe of hym?

8 A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni.

So Y schal seie salm to thi name in to the world of world; that Y yelde my vowis fro dai in to dai.