Žalmy 60
1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
in finem his qui inmutabuntur in tituli inscriptione David in doctrina cum succendit Syriam Mesopotamiam et Syriam Soba et convertit Ioab et percussit vallem Salinarum duodecim milia Deus reppulisti nos et destruxisti nos iratus es et misertus es nobis
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
commovisti terram et turbasti eam sana contritiones eius quia commota est
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
ostendisti populo tuo dura potasti nos vino conpunctionis
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
dedisti metuentibus te significationem ut fugiant a facie arcus diapsalma ut liberentur dilecti tui
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
salvum fac dextera tua et exaudi me
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
Deus locutus est in sancto suo laetabor et partibor Sicima et convallem tabernaculorum metibor
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
meus est Galaad et meus est Manasses et Effraim fortitudo capitis mei Iuda rex meus
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Moab olla spei meae in Idumeam extendam calciamentum meum mihi alienigenae subditi sunt
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
quis deducet me in civitatem munitam quis deducet me usque in Idumeam
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
nonne tu Deus qui reppulisti nos et non egredieris Deus in virtutibus nostris
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
da nobis auxilium de tribulatione et vana salus hominis
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
in Deo faciemus virtutem et ipse ad nihilum deducet tribulantes nos
