< Žalmy 60 >
1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
For the Leader; upon Shushan Eduth; Michtam of David, to teach; when he strove with Aram-naharaim and with Aram-zobah, and Joab returned, and smote of Edom in the Valley of Salt twelve thousand. O God, Thou hast cast us off, Thou hast broken us down; Thou hast been angry; O restore us.
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
Thou hast made the land to shake, Thou hast cleft it; heal the breaches thereof; for it tottereth.
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
Thou hast made Thy people to see hard things; Thou hast made us to drink the wine of staggering.
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
Thou hast given a banner to them that fear Thee, that it may be displayed because of the truth. (Selah)
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
That Thy beloved may be delivered, save with Thy right hand, and answer me.
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
God spoke in His holiness, that I would exult; that I would divide Shechem, and mete out the valley of Succoth.
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Gilead is mine, and Manasseh is mine; Ephraim also is the defence of my head; Judah is my sceptre.
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Moab is my washpot; upon Edom do I cast my shoe; Philistia, cry aloud because of me!
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
Who will bring me into the fortified city? Who will lead me unto Edom?
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
Hast not Thou, O God, cast us off? And Thou goest not forth, O God, with our hosts.
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
Give us help against the adversary; for vain is the help of man.
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
Through God we shall do valiantly; for He it is that will tread down our adversaries.