< Žalmy 60 >

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
(Til sangmesteren. Al-sjusjan-edut. En miktam af David til til indøvelse, dengang han kæmpede med Aram-Naharajim og Aram-Zoba, og Joab vendte tilbage og slog edomitterne i Saltdalen, 12000 mand.) Gud, du har stødt os fra dig, nedbrudt os, du vredes - vend dig til os igen;
2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
du lod Landet skælve, slå Revner, læg nu dets Brist, thi det vakler!
3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
Du lod dit Folk friste ondt, iskænked os døvende Vin.
4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)
Dem, der frygter dig, gav du et Banner, hvorhen de kan fly for Buen. (Sela)
5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
Til Frelse for dine elskede hjælp med din højre, bønhør os!
6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
Gud talede i sin Helligdom: "Jeg vil udskifte Sikem med jubel, udmåle Sukkots Dal;
7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
mit er Gilead, mit er Manasse, Efraim er mit Hoveds Værn, Juda min Herskerstav,
8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
Moab min Vaskeskål, på Edom kaster jeg min Sko, over Filisterland jubler jeg."
9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
Hvo bringer mig hen til den faste Stad, hvo leder mig hen til Edom?
10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?
Har du ikke, Gud, stødt os fra dig? Du ledsager ej vore Hære.
11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.
Giv os dog Hjælp mod Fjenden! Blændværk er Menneskers Støtte.
12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.
Med Gud skal vi øve vældige Ting, vore Fjender træder han ned!

< Žalmy 60 >