Žalmy 6

1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

Til Sangmesteren; med Strengeleg; til Skeminith; en Psalme af David. O Herre! straf mig ikke i din Vrede og tugt mig ikke i din Harme!

2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

Herre! vær mig naadig, thi jeg er skrøbelig; læg mig, Herre! thi mine Ben skælve.

3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Og min Sjæl skælver saare: Men du, Herre! — hvor længe?

4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Vend om, Herre! fri min Sjæl, frels mig for din Miskundheds Skyld!

5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol h7585)

Thi der er ingen Ihukommelse af dig i Døden; hvo vil takke dig i Dødsriget? (Sheol h7585)

6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Jeg er træt af mit Suk, jeg væder min Seng den ganske Nat; jeg gennembløder mit Leje med min Graad.

7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

Mit Øje er hentæret af Sorg; det er blevet gammelt for alle mine Fjenders Skyld.

8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

Viger fra mig, alle I, som gøre Uret! thi Herren har hørt min Graads Røst.

9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.

Herren har hørt min ydmyge Begæring, Herren vil antage min Bøn.

10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.

Alle mine Fjender skulle blive til Skamme og skælve saare; de skulle vige tilbage, de skulle blive til Skamme i et Øjeblik.