Žalmy 6

1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

Zborovođi. Uz žičano glazbalo. U oktavi. Psalam. Davidov. Jahve, nemoj me karati u srdžbi svojoj, ne kažnjavaj me u svojoj jarosti!

2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

Smiluj mi se, Jahve, jer sam iznemog'o, Jahve, ozdravi me jer dršću kosti moje.

3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

Duboko mi je duša potresena, a ti, o Jahve - dokle ćeš?

4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

Vrati se, Jahve, dušu mi izbavi, spasi me rad svoje dobrote:

5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol h7585)

jer među mrtvima tko te se sjeća, u Podzemlju tko ti hvale pjeva? (Sheol h7585)

6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Iznemogoh od pusta jecanja, u noći postelju plačem zalijevam, suzama ležaj natapam.

7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

Od žalosti oko mi gasne i slabi, jer su mnogi neprijatelji moji.

8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

Odstupite od mene, svi opaki, jer je Jahve plač moj čuo.

9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.

Čuo je Jahve molbu moju, Jahve je primio moju molitvu.

10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.

Neka se postide i užasno zbune svi moji dušmani, i puni srama neka smjesta odstupe.