Žalmy 59
1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
Избави ме од непријатеља мојих, Боже мој, и од оних, што устају на ме, заклони ме.
2 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
Избави ме од оних који чине безакоње, и од крвопија сачувај ме.
3 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
Ево, зло намишљају души мојој, скупљају се на ме силни, без кривице моје и без греха мог, Господе.
4 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
Без кривице моје стечу се и оружају се; устани за мене, и гледај.
5 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
Ти, Господе, Боже над војскама, Боже Израиљев, пробуди се, обиђи све ове народе, немој пожалити одметника.
6 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
Нек се врате увече, лају као пси и иду око града.
7 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
Ево руже језиком својим, мач им је у устима, јер, веле, ко ће чути?
8 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
Али Ти ћеш се, Господе, смејати њима и посрамити све ове народе.
9 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
Они су јаки, али ја на Тебе погледам, јер си Ти Бог, чувар мој.
10 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
Бог, који ме милује, иде преда мном, Бог ми даје без страха да гледам непријатеље своје.
11 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
Немој их побити, да не би заборавио народ мој; распи их силом својом и обори их, Господе, браничу наш,
12 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
За грех уста њихових; за речи језика њиховог; нек се ухвате у охолости својој за клетву и лаж коју су говорили.
13 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
Распи у гневу, распи, да их нема; и нека познају да Бог влада над Јаковом и до крајева земаљских.
14 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
Нек се врате увече, лају као пси, и иду око града.
15 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
Нека тумарају тражећи хране, и не наситивши се нека ноћи проводе.
16 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
А ја ћу певати силу Твоју, рано ујутру гласити милост Твоју; јер си ми био одбрана и уточиште у дан невоље моје.
17 A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
Сило моја! Теби ћу певати, јер си Ти Бог чувар мој, Бог који ме милује.
