Žalmy 59
1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
For the choirmaster. To the tune of “Do Not Destroy.” A Miktam of David, when Saul sent men to watch David’s house in order to kill him. Deliver me from my enemies, O my God; protect me from those who rise against me.
2 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
Deliver me from workers of iniquity, and save me from men of bloodshed.
3 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
See how they lie in wait for me. Fierce men conspire against me for no transgression or sin of my own, O LORD.
4 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
For no fault of my own, they move swiftly to attack me. Arise to help me, and take notice.
5 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
O LORD God of Hosts, the God of Israel, rouse Yourself to punish all the nations; show no mercy to the wicked traitors.
6 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
They return in the evening, snarling like dogs and prowling around the city.
7 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
See what they spew from their mouths— sharp words from their lips: “For who can hear us?”
8 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
But You, O LORD, laugh at them; You scoff at all the nations.
9 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
I will keep watch for You, O my strength, because You, O God, are my fortress.
10 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
My God of loving devotion will come to meet me; God will let me stare down my foes.
11 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
Do not kill them, or my people will forget. Scatter them by Your power, and bring them down, O Lord, our shield.
12 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
By the sins of their mouths and the words of their lips, let them be trapped in their pride, in the curses and lies they utter.
13 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
Consume them in wrath; consume them till they are no more, so it may be known to the ends of the earth that God rules over Jacob.
14 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
They return in the evening, snarling like dogs and prowling around the city.
15 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
They scavenge for food, and growl if they are not satisfied.
16 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
But I will sing of Your strength and proclaim Your loving devotion in the morning. For You are my fortress, my refuge in times of trouble.
17 A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
To You, O my strength, I sing praises, for You, O God, are my fortress, my God of loving devotion.
