Žalmy 58

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

Þið konungar og leiðtogar þjóðanna, talið þið sannleika? Er réttlæti í dómum ykkar og úrskurðum?

2 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

Nei, svo er ekki. Þið eruð allir svikarar sem seljið „réttlæti“fyrir mútur.

3 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

Slíkir menn hafa allt frá fæðingu vikið af réttum vegi. Þeir hafa talað lygi frá því þeir fengu málið.

4 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

Eiturnöðrur eru þeir, slöngur sem daufheyrast við skipunum særingamannsins.

5 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

Drottinn, slíttu úr þeim eiturbroddinn!

6 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

Dragðu vígtennurnar úr þessum vörgum, ó Guð.

7 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

Láttu þá hverfa eins og jörðin hafi gleypt þá. Sláðu vopnin úr höndum þeirra.

8 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

Láttu þá þorna upp eins og snigla og ekki sjá sólina frekar en þeir sem andvana eru fæddir.

9 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

Guð mun svipta þeim burt, eyða þeim skjótar en pottur hitnar yfir eldi.

10 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka.

Þá munu hinir guðhræddu fagna, þegar réttlætið sigrar og þeir fá að ganga um blóðidrifin stræti fallinna óvina.

11 Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.

Þá munu menn sjá að réttlætið sigrar og að Guð dæmir jörðina með réttvísi.