Žalmy 56
1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
Ten misericordia de mí, o! Dios; porque me traga el hombre; cada día batallándome aprieta.
2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
Tráganme mis enemigos cada día: porque muchos son los que pelean contra mí, o! Altísimo.
3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
De día temo: mas yo en ti confío.
4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
En Dios alabaré su palabra: en Dios he confiado, no temeré lo que la carne me hará.
5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
Todos los días me contristan mis negocios: contra mí son todos sus pensamientos para mal.
6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
Congréganse, escóndense, ellos miran atentamente mis pisadas esperando mi alma.
7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
¿Por la iniquidad escaparán ellos? o! Dios, derriba los pueblos con furor.
8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
Mis huidas has contado tú; pon mis lágrimas en tu odre, ciertamente en tu libro.
9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Entonces serán vueltos atrás mis enemigos el día que yo clamare: en esto conozco que Dios es por mí.
10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
En Dios alabaré su palabra; en Jehová alabaré su palabra.
11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
En Dios he confiado, no temeré lo que el hombre me hará.
12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.
Sobre mí, o! Dios, están tus votos: alabanzas te pagaré.
13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.
Por cuanto has escapado mi vida de la muerte, ciertamente mis pies de caída: para que ande delante de Dios en la luz de los que viven.
