< Žalmy 56 >
1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
Para el músico jefe. Con la melodía de “Paloma silenciosa en tierras lejanas”. Un poema de David, cuando los filisteos lo apresaron en Gat. Ten piedad de mí, Dios, porque el hombre quiere engullirme. Todo el día me ataca y me oprime.
2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
Mis enemigos quieren engullirme todo el día, porque son muchos los que luchan orgullosamente contra mí.
3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
Cuando tengo miedo, Pondré mi confianza en ti.
4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
En Dios, alabo su palabra. En Dios, pongo mi confianza. No tendré miedo. ¿Qué puede hacerme la carne?
5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
Todo el día tergiversan mis palabras. Todos sus pensamientos son contra mí para mal.
6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
Conspiran y acechan, vigilando mis pasos. Están ansiosos por quitarme la vida.
7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
¿Escaparán por la iniquidad? En la cólera, Dios arroja a los pueblos.
8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
Tú cuentas mis andanzas. Pusiste mis lágrimas en tu contenedor. ¿No están en tu libro?
9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Entonces mis enemigos se volverán el día que yo llame. Sé esto: que Dios es para mí.
10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
En Dios, alabaré su palabra. En Yahvé, alabaré su palabra.
11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
He puesto mi confianza en Dios. No tendré miedo. ¿Qué puede hacerme el hombre?
12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.
Tus votos están sobre mí, Dios. Te daré las gracias por las ofrendas.
13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.
Porque has librado mi alma de la muerte, y evitó que se me cayeran los pies, para que pueda caminar ante Dios a la luz de los vivos.