Žalmy 56

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

Smiluj se na me, Bože, jer èovjek hoæe da me proguta, neprijatelj me svaki dan pritješnjuje.

2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

Neprijatelji moji svaki dan traže da me progutaju; jer mnogi napadaju na me oholo.

3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

Kad me je strah, ja se u tebe uzdam.

4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

Bogom se hvalim za rijeè njegovu; u Boga se uzdam, ne bojim se; šta æe mi uèiniti tijelo?

5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

Svaki dan izvræu rijeèi moje; što god misle, sve meni o zlu.

6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Skupljaju se, prikrivaju se, paze za petama mojima; jer traže dušu moju.

7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

Kod ovake zloæe izbavi od njih, u gnjevu obori narode, Bože.

8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

U tebe je izbrojeno moje potucanje, suze se moje èuvaju u sudu kod tebe, one su u knjizi tvojoj.

9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

Neprijatelji moji ustupaju natrag, kad tebe prizivljem; po tom znam da je Bog sa mnom.

10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

Bogom se hvalim za rijeè njegovu, Gospodom se hvalim za rijeè njegovu.

11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

U Boga se uzdam, ne bojim se; šta æe mi uèiniti èovjek?

12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

Tebi sam se, Bože, zavjetovao; tebe æu hvaliti;

13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.

Jer si izbavio dušu moju od smrti, noge moje od spoticanja, da bih hodio pred licem Božjim, u svjetlosti živijeh.