Žalmy 56

1 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

A karmesternek. Távoli néma galamb szerint. Dávidtól dal. Midőn elfogták őt a filiszteusok Gátban. Kegyelmezz nekem, Isten, mert lihegett rám ember, egész nap szorít engem harczoló.

2 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

Lihegtek meglesőim egész nap, mert sokan küzdenek ellenem nagyfennen.

3 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

A mely napon félnem kell, én te benned bízom.

4 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

Isten által dicsérhetem igéjét, Istenben bízom, nem félek: mit tehet halandó nekem?

5 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

Egész nap bántják dolgaimat, ellenem vannak mind az ő gondolataik, rosszra.

6 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

Összesereglenek, kémlelnek, sarkaimat lesik ők, a midőn lelkemre törtek.

7 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

Jogtalanságért szabadulásuk legyen? Haragban döntsd le a népeket, Isten!

8 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

Bujdosásomat te megszámláltad, tedd könnyemet tömlődbe! Nemde könyvedben vannak!

9 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

Akkor hátra fordulnak ellenségeim. a mely napon felkiáltok; ezt tudom: hogy Isten mellettem van.

10 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

Isten által dicsérhetem az igét, az Örökkévaló által dicsérhetem az igét! -

11 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

Istenben bizom, nem félek mit tehet ember nekem?

12 Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

Rajtam, oh Isten, fogadalmaid, hálaáldozatokat fizetek neked;

13 Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.

mert megmentetted lelkemet a haláltól, nemde lábaimat is a taszítástól, hogy járhassak Isten előtt az élet világosságában.