Žalmy 55
1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
Услиши, Боже, молитву моју, и немој се сакрити од мољења мог.
2 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
Пази, и саслушај ме; цвилим у јаду свом и уздишем
3 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
Од вике непријатељске и од досаде безбожничке; јер дижу на ме зло, и у гневу гоне ме.
4 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
Срце је моје уздрхтало у мени, и страх смртни попаде ме;
5 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
Страх и трепет дође на ме, и гроза подузе ме.
6 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
И рекох: Ко би ми дао крила голубиња? Ја бих одлетео и починуо;
7 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)
Далеко бих побегао, и настанио се у пустињи.
8 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
Похитао бих да утечем од вихора и од буре.
9 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
Порази, Господе, и раздели језике њихове, јер видим насиље и свађу у граду;
10 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
Дању и ноћу то ходи по зидовима његовим; злочинство је и мука посред њега.
11 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
Усред њега је погибао, с улице његове не одлази превара и лукавство.
12 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
Јер не ружи ме непријатељ мој, то бих поднео; не устаје на ме јавни ненавидник, од њега бих се сакрио.
13 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
Него ти који си ми био то што ја сам, друг мој и знанац мој.
14 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
С којим ми беше радост делити тајну, и у дом Божији ходих кроз сабор народни.
15 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol h7585)
Нека их уграби смрт, нека живи сиђу у пакао, јер је злочинство у стану њиховом и у њима. (Sheol h7585)
16 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
Ја Бога призивам, и Господ ће ме спасти.
17 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
Вечером и јутром и у подне тужим и уздишем, и чуће глас мој;
18 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
Учиниће, те ће душа моја бити мирна од оних који нападају на ме, јер их много имам.
19 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
Да услиши, и укроти их Бог, који живи од века; јер се не мењају и не боје се Бога.
20 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
Дижу руке своје на оне који су с њима у миру, и раскидају своју дружбу.
21 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
Уста су им мека као масло, а на срцу им је рат. Речи су им блаже од уља, али су голи мачеви.
22 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
Стави на Господа бреме своје, и Он ће те поткрепити. Неће дати довека праведнику да посрне.
23 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
Ти ћеш их, Боже, свалити у јаму погибли; крвопије и лукави неће саставити половине дана својих. А ја се у Тебе уздам.
