< Žalmy 55 >
1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
O Dieu, prête l'oreille à ma prière, et ne te cache pas loin de ma supplication!
2 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
Écoute-moi et réponds-moi; je m'agite dans ma plainte, et je gémis,
3 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
A la voix de l'ennemi, devant l'oppression du méchant; car ils font tomber sur moi le malheur, et me poursuivent avec furie.
4 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
Mon cœur frémit au-dedans de moi, et des frayeurs mortelles sont tombées sur moi.
5 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
La crainte et le tremblement viennent sur moi; l'effroi m'enveloppe.
6 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
Et j'ai dit: Oh! qui me donnera les ailes de la colombe? Je m'envolerais, et j'irais me poser ailleurs.
7 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. (Sélah)
Voilà, je m'enfuirais bien loin, je me tiendrais au désert. (Sélah)
8 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
Je me hâterais de m'échapper, loin du vent violent, loin de la tempête.
9 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
Anéantis-les, Seigneur; confonds leurs langues; car je ne vois que violence et querelles dans la ville.
10 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
Elles en font le tour, jour et nuit, sur ses murailles; la ruine et le tourment sont au milieu d'elle.
11 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
La malice est au milieu d'elle; l'oppression et la fraude ne s'éloignent point de ses places.
12 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
Car ce n'est pas un ennemi qui m'outrage, je pourrais le supporter; mon adversaire n'est pas celui qui me haïssait, je me cacherais loin de lui.
13 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
Mais c'est toi, un homme traité comme mon égal, mon compagnon et mon ami!
14 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
Nous prenions plaisir à nous entretenir ensemble, nous allions à la maison de Dieu avec la foule.
15 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. (Sheol )
Que la mort les surprenne! Qu'ils descendent vivants au Sépulcre! Car la malice est dans leurs demeures, dans leurs cœurs. (Sheol )
16 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
Mais moi, je crierai à Dieu, et l'Éternel me sauvera.
17 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
Le soir, et le matin, et à midi, je crierai et je gémirai, et il entendra ma voix.
18 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
Il mettra mon âme en paix, la délivrant de la guerre qu'on lui fait, car j'ai affaire à beaucoup de gens.
19 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, (Sélah) proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
Dieu l'entendra, et il les humiliera, lui qui règne de tout temps (Sélah) parce qu'il n'y a point en eux de changement, et qu'ils ne craignent point Dieu.
20 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
Chacun jette la main sur ceux qui vivaient en paix avec lui; il viole son alliance.
21 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
Les paroles de sa bouche sont plus douces que le beurre, mais la guerre est dans son cœur; ses paroles sont plus onctueuses que l'huile, mais ce sont des épées nues.
22 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.
Décharge-toi de ton fardeau sur l'Éternel, et il te soutiendra; il ne permettra jamais que le juste soit ébranlé.
23 Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.
Toi, ô Dieu, tu les précipiteras au fond de la fosse; les hommes de sang et de fraude n'atteindront pas la moitié de leurs jours; mais moi, je me confie en toi.