Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Til sangmesteren; en salme av David, da profeten Natan var kommet til ham, efterat han var gått inn til Batseba. Vær mig nådig, Gud, efter din miskunnhet, utslett mine overtredelser efter din store barmhjertighet!
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Tvett mig vel, så jeg blir fri for misgjerning, og rens mig fra min synd!
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
For mine overtredelser kjenner jeg, og min synd er alltid for mig.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Mot dig alene har jeg syndet, og hvad ondt er i dine øine, har jeg gjort, forat du skal være rettferdig når du taler, være ren når du dømmer.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Se, jeg er født i misgjerning, og min mor har undfanget mig i synd.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Se, du har lyst til sannhet i hjertets innerste; så lær mig da visdom i hjertets dyp!
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Rens mig fra synd med isop så jeg blir ren, tvett mig så jeg blir hvitere enn sne!
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
La mig høre fryd og glede, la de ben fryde sig som du har sønderknust!
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Skjul ditt åsyn for mine synder, og utslett alle mine misgjerninger!
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Gud, skap i mig et rent hjerte, og forny en stadig ånd inneni mig!
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Kast mig ikke bort fra ditt åsyn, og ta ikke din Hellige Ånd fra mig!
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Gi mig igjen din frelses fryd, og ophold mig med en villig ånd!
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Så vil jeg lære overtredere dine veier, og syndere skal omvende sig til dig.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Fri mig fra blodskyld, Gud, min frelses Gud! Så skal min tunge juble over din rettferdighet.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Herre, oplat mine leber! Så skal min munn kunngjøre din pris.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
For du har ikke lyst til slaktoffer, ellers vilde jeg gi dig det; i brennoffer har du ikke behag.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Offere for Gud er en sønderbrutt ånd, et sønderbrutt og sønderknust hjerte vil du, Gud, ikke forakte.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Gjør vel imot Sion efter din nåde, bygg Jerusalems murer!
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Da skal du ha behag i rettferdighets offere, i brennoffer og heloffer; da skal de ofre okser på ditt alter.
