Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Au chef de musique. Psaume de David; lorsque Nathan le prophète vint à lui, après qu’il fut entré vers Bath-Shéba. Use de grâce envers moi, ô Dieu! selon ta bonté; selon la grandeur de tes compassions, efface mes transgressions.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Lave-moi pleinement de mon iniquité, et purifie-moi de mon péché.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Car je connais mes transgressions, et mon péché est continuellement devant moi.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Contre toi, contre toi seul, j’ai péché, et j’ai fait ce qui est mauvais à tes yeux; afin que tu sois justifié quand tu parles, trouvé pur quand tu juges.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Voici, j’ai été enfanté dans l’iniquité, et dans le péché ma mère m’a conçu.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Voici, tu veux la vérité dans l’homme intérieur, et tu me feras comprendre la sagesse dans le secret [de mon cœur].
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Purifie-moi du péché avec de l’hysope, et je serai pur; lave-moi, et je serai plus blanc que la neige.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Fais-moi entendre l’allégresse et la joie, afin que les os que tu as brisés se réjouissent.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Cache ta face de mes péchés, et efface toutes mes iniquités.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Crée-moi un cœur pur, ô Dieu! et renouvelle au-dedans de moi un esprit droit.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ne me renvoie pas de devant ta face, et ne m’ôte pas l’esprit de ta sainteté.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Rends-moi la joie de ton salut, et qu’un esprit de franche volonté me soutienne.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
J’enseignerai tes voies aux transgresseurs, et des pécheurs se retourneront vers toi.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Délivre-moi de la coulpe du sang, ô Dieu, Dieu de mon salut! Ma langue chantera hautement ta justice.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Seigneur, ouvre mes lèvres, et ma bouche annoncera ta louange.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Car tu ne prends pas plaisir aux sacrifices, autrement j’en donnerais; l’holocauste ne t’est point agréable:
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Les sacrifices de Dieu sont un esprit brisé. Ô Dieu! tu ne mépriseras pas un cœur brisé et humilié.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Fais du bien, dans ta faveur, à Sion; bâtis les murs de Jérusalem.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Alors tu prendras plaisir aux sacrifices de justice, à l’holocauste et au sacrifice [qu’on brûle] tout entier; alors on offrira des taureaux sur ton autel.
