Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Au maître de chant. Psaume de David. Lorsque Nathan le prophète vint le trouver, après qu’il fut allé vers Bethsabée. Aie pitié de moi, ô Dieu, selon ta bonté; selon ta grande miséricorde efface mes transgressions.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Lave-moi complètement de mon iniquité, et purifie-moi de mon péché.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Car je reconnais mes transgressions, et mon péché est constamment devant moi.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
C’est contre toi seul que j’ai péché, j’ai fait ce qui est mal à tes yeux, afin que tu sois trouvé juste dans ta sentence, sans reproche dans ton jugement.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Voici que je suis né dans l’iniquité et ma mère m’a conçu dans le péché.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Voici que tu veux que la sincérité soit dans le cœur au dedans de moi fais-moi connaître la sagesse.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Purifie-moi avec l’hysope, et je serai pur; lave-moi, et je serai plus blanc que la neige.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Annonce-moi la joie et l’allégresse, et les os que tu as brisés se réjouiront.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Détourne ta face de mes péchés, efface toutes mes iniquités.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
O Dieu, crée en moi un cœur pur, et renouvelle au dedans de moi un esprit ferme.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Ne me rejette pas loin de ta face, ne me retire pas ton esprit saint.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Rends-moi la joie de ton salut, et soutiens-moi par un esprit de bonne volonté.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
J’enseignerai tes voies à ceux qui les transgressent, et les pécheurs reviendront à toi.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
O Dieu, Dieu de mon salut, délivre-moi du sang versé, et ma langue célébrera ta justice.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Seigneur, ouvre mes lèvres, et ma bouche publiera ta louange.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Car tu ne désires pas de sacrifices, — je t’en offrirais, — tu ne prends pas plaisir aux holocaustes.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Les sacrifices de Dieu, c’est un esprit brisé; ô Dieu, tu ne dédaignes pas un cœur brisé et contrit.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Dans ta bonté, répands tes bienfaits sur Sion, bâtis les murs de Jérusalem!
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Alors tu agréeras les sacrifices de justice, l’holocauste et le don parfait; alors on offrira des taureaux sur ton autel.
