Žalmy 51
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
Davidin Psalmi, edelläveisaajalle, Kuin propheta Natan tuli hänen tykönsä, sittekuin hän Batseban tykönä käynyt oli. Jumala, ole minulle armollinen sinun hyvyytes tähden: pyyhi pois minun syntini suuren laupiutes tähden.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
Pese minua hyvin vääryydestäni, ja puhdista minua synnistäni.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
Sillä minä tunnen pahat tekoni, ja minun syntini on aina edessäni.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
Sinua, sinua ainoaa vastaan minä syntiä tein, ja pahasti tein sinun edessäs, ettäs olisit oikia sanoissas ja puhdas tuomitessas.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
Katso, minä olen synnissä syntynyt, ja minun äitini on synnissä minun siittänyt.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Katso, sinä halajat totuutta, joka salaudessa on, ja ilmoitat salatun viisauden minulle.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
Puhdista minua isopilla, että minä puhdistuisin: pese minua, että minä lumivalkiaksi tulisin.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
Anna minun kuulla iloa ja riemua, että ne luut ihastuisivat, jotka särkenyt olet.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
Peitä kasvos minun synneistäni, ja pyyhi pois kaikki pahat tekoni.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
Jumala, luo minuun puhdas sydän, ja anna minulle uusi vahva henki.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
Älä heitä minua pois kasvois edestä, ja älä minulta ota pois sinun Pyhää Henkeäs.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
Anna minulle taas sinun autuutes ilo, ja sillä hyvällä hengelläs tue minua.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
Minä tahdon väärille opettaa sinun ties, että syntiset tykös palajaisivat.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
Päästä minua veren vioista, Jumala, minun autuuteni Jumala, että minun kieleni ylistäis sinun vanhurskauttas.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
Avaa, Herra, minun huuleni, että minun suuni ilmoittais sinun kiitokses.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
Sillä ei sinulle kelpaa uhri, että minä sen antaisin; ja ei polttouhri sinulle ensinkään kelpaa.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
Ne uhrit, jotka Jumalalle kelpaavat, ovat murheellinen henki: ahdistettua ja särjettyä sydäntä et sinä, Jumala, hylkää.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
Tee Zionille hyvästi sinun armos jälkeen; rakenna Jerusalemin muurit.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
Silloin sinulle kelpaavat vanhurskauden uhrit, polttouhrit ja muut uhrit: silloin sinun alttarillas härkiä uhrataan.
