Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Mogočen Bog, celó Gospod, je spregovoril in poklical zemljo od sončnega vzhoda do njegovega zahoda.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
S Siona, popolne lepote, je zasijal Bog.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Naš Bog bo prišel in ne bo molčal. Ogenj bo požiral pred njim in okoli njega bo zelo viharno.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Klical bo k nebesom od zgoraj in k zemlji, da bo lahko sodil svoje ljudstvo.
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
»Zberite k meni moje svete, tiste, ki so z žrtvijo sklenili zavezo z menoj.«
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Nebesa bodo oznanjala njegovo pravičnost, kajti sam Bog je sodnik. (Sela)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
»Poslušaj, oh moje ljudstvo in govoril bom, oh Izrael in pričeval bom zoper tebe. Jaz sem Bog, celó tvoj Bog.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Ne bom te grajal zaradi tvojih klavnih daritev ali tvojih žgalnih daritev, da so bile nenehno pred menoj.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Iz tvoje hiše ne bom vzel nobenega bikca niti kozlov iz tvojih staj.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Kajti vsaka gozdna žival je moja in živina na tisočêrih hribih.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Poznam vso gorsko perjad in divje poljske živali so moje.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Če bi bil lačen, ti ne bi povedal, kajti zemeljski [krog] je moj in njegova polnost.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Mar bom jedel meso bikov ali pil kri koz?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Bogu daruj zahvaljevanje in svoje zaobljube izpolni Najvišjemu.
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
Obrni se k meni v dnevu stiske, osvobodil te bom in ti me boš proslavil.«
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Toda zlobnemu Bog govori: »Kaj delaš, da oznanjaš moje zakone ali da v svoja usta jemlješ mojo zavezo?
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Ker sovražiš poučevanje in moje besede zavračaš za seboj.
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Ko vidiš tatu, se strinjaš z njim in si postal soudeleženec z zakonolomci.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Svoja usta izročaš v zlo in tvoj jezik snuje prevaro.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Sediš in govoriš zoper svojega brata, obrekuješ sina svoje matere.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Te stvari si storil, jaz pa sem molčal. Mislil si, da sem bil povsem takšen kakor ti. Toda grajal te bom in jih v vrsti postavil pred tvoje oči.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Torej preudarite to, vi, ki pozabljate Boga, da vas ne bom raztrgal na koščke in nikogar ne bo, da osvobodi.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Kdorkoli daruje hvalo, me poveličuje in tistemu, ki pravilno ureja svoje vedênje, bom pokazal Božjo rešitev duše.«
