Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Parla il Signore, Dio degli dei, convoca la terra da oriente a occidente. Salmo. Di Asaf.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Da Sion, splendore di bellezza, Dio rifulge.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Viene il nostro Dio e non sta in silenzio; davanti a lui un fuoco divorante, intorno a lui si scatena la tempesta.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Convoca il cielo dall'alto e la terra al giudizio del suo popolo:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
«Davanti a me riunite i miei fedeli, che hanno sancito con me l'alleanza offrendo un sacrificio».
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
Il cielo annunzi la sua giustizia, Dio è il giudice.
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
«Ascolta, popolo mio, voglio parlare, testimonierò contro di te, Israele: Io sono Dio, il tuo Dio.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Non ti rimprovero per i tuoi sacrifici; i tuoi olocausti mi stanno sempre davanti.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Non prenderò giovenchi dalla tua casa, né capri dai tuoi recinti.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Sono mie tutte le bestie della foresta, animali a migliaia sui monti.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Conosco tutti gli uccelli del cielo, è mio ciò che si muove nella campagna.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Se avessi fame, a te non lo direi: mio è il mondo e quanto contiene.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Mangerò forse la carne dei tori, berrò forse il sangue dei capri?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Offri a Dio un sacrificio di lode e sciogli all'Altissimo i tuoi voti;
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
invocami nel giorno della sventura: ti salverò e tu mi darai gloria».
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
All'empio dice Dio: «Perché vai ripetendo i miei decreti e hai sempre in bocca la mia alleanza,
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
tu che detesti la disciplina e le mie parole te le getti alle spalle?
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Se vedi un ladro, corri con lui; e degli adùlteri ti fai compagno.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Abbandoni la tua bocca al male e la tua lingua ordisce inganni.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Ti siedi, parli contro il tuo fratello, getti fango contro il figlio di tua madre.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Hai fatto questo e dovrei tacere? forse credevi ch'io fossi come te! Ti rimprovero: ti pongo innanzi i tuoi peccati».
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Capite questo voi che dimenticate Dio, perché non mi adiri e nessuno vi salvi.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Chi offre il sacrificio di lode, questi mi onora, a chi cammina per la retta via mostrerò la salvezza di Dio.
