Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
A Psalm of Asaph. God, [even] God, the LORD, hath spoken, and called the earth from the rising of the sun unto the going down thereof.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Out of Zion, the perfection of beauty, God hath shined forth.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Our God shall come, and shall not keep silence: a fire shall devour before him, and it shall be very tempestuous round about him.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
He shall call to the heavens above, and to the earth, that he may judge his people:
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Gather my saints together unto me; those that have made a covenant with me by sacrifice.
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
And the heavens shall declare his righteousness; for God is judge himself. (Selah)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Hear, O my people, and I will speak; O Israel, and I will testify unto thee: I am God, [even] thy God.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
I will not reprove thee for thy sacrifices; and thy burnt offerings are continually before me.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
I will take no bullock out of thy house, nor he-goats out of thy folds.
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
For every beast of the forest is mine, and the cattle upon a thousand hills.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
I know all the fowls of the mountains: and the wild beasts of the field are mine.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
If I were hungry, I would not tell thee: for the world is mine, and the fulness thereof.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Will I eat the flesh of bulls, or drink the blood of goats?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Offer unto God the sacrifice of thanksgiving; and pay thy vows unto the Most High:
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
And call upon me in the day of trouble; I will deliver thee, and thou shalt glorify me.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
But unto the wicked God saith, What hast thou to do to declare my statutes; and that thou hast taken my covenant in thy mouth?
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Seeing thou hatest instruction, and castest my words behind thee.
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
When thou sawest a thief, thou consentedst with him, and hast been partaker with adulterers.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Thou givest thy mouth to evil, and thy tongue frameth deceit.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Thou sittest and speakest against thy brother; thou slanderest thine own mother’s son.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
These things hast thou done, and I kept silence; thou thoughtest that I was altogether such an one as thyself: [but] I will reprove thee, and set [them] in order before thine eyes.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Now consider this, ye that forget God, lest I tear you in pieces, and there be none to deliver:
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Whoso offereth the sacrifice of thanksgiving glorifieth me; and to him that ordereth his conversation [aright] will I shew the salvation of God.
