< Žalmy 49 >

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Para el director del coro. Un salmo de los hijos de Coré. ¡Escuchen esto! ¡Presten atención, personas del mundo,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
sean de alta o baja sociedad, sean ricos o pobres!
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Porque lo que diré son palabras sabias, y mi pensamiento es perspicaz.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Prestaré atención a los proverbios; responderé las preguntas difíciles al son del arpa.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
¿Por qué debería temer cuando los problemas vienen o cuando mis enemigos me rodeen?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Ellos confían en su riqueza; alardean de sus posesiones,
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
pero nadie puede pagar por rescatar a otro de la muerte; nadie puede pagarle un rescate a Dios.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
La redención va más allá de un precio; nadie nunca podrá pagar lo suficiente
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
como para vivir para siempre y no enfrentar la tumba.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Todos saben que el sabio morirá, pero aquellos que son tontos y tercos también, dejando todo lo que tienen a la siguiente generación.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Ellos creen que sus hogares durarán para siempre, que el lugar donde viven se mantendrá por todas las generaciones.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Pero los seres humanos, ni con todo su honor entenderán. Ellos morirán, igual que los animales.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Este es el camino de los necios, sin embargo, los que vienen después de ellos piensan que van a ser más inteligentes (Selah)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Como ovejas están destinados a la tumba. La muerte será su pastor. Pero los que viven con rectitud gobernarán sobre ellos en la mañana gloriosa. Sus cuerpos se desintegrarán en la tumba, lejos de sus hogares. (Sheol h7585)
15 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
Pero seguramente Dios me rescatará del poder de la muerte; él me traerá de vuelta. (Selah) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
No te molestes cuando las personas se hagan ricas, y llenen sus casas con posesiones.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
Porque no se llevarán nada con ellos cuando mueran; sus riquezas no irán con ellos a la tumba.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Ellos se felicitan entre ellos por sus posesiones, las personas siempre te alabarán cuando hagas las cosas bien,
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
pero su destino es el mismo que el de sus antepasados: nunca más verán la luz del día.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Los seres humanos, nunca entenderán, debido a toda su fama, y morirán, tal como los animales.

< Žalmy 49 >