Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
In finem, filiis Core. Psalmus. [Audite hæc, omnes gentes; auribus percipite, omnes qui habitatis orbem:
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
quique terrigenæ et filii hominum, simul in unum dives et pauper.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Os meum loquetur sapientiam, et meditatio cordis mei prudentiam.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Inclinabo in parabolam aurem meam; aperiam in psalterio propositionem meam.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Cur timebo in die mala? iniquitas calcanei mei circumdabit me.
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Qui confidunt in virtute sua, et in multitudine divitiarum suarum, gloriantur.
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
Frater non redimit, redimet homo: non dabit Deo placationem suam,
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
et pretium redemptionis animæ suæ. Et laborabit in æternum;
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
et vivet adhuc in finem.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Non videbit interitum, cum viderit sapientes morientes: simul insipiens et stultus peribunt. Et relinquent alienis divitias suas,
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
et sepulchra eorum domus illorum in æternum; tabernacula eorum in progenie et progenie: vocaverunt nomina sua in terris suis.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Et homo, cum in honore esset, non intellexit. Comparatus est jumentis insipientibus, et similis factus est illis.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Hæc via illorum scandalum ipsis; et postea in ore suo complacebunt.
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Sicut oves in inferno positi sunt: mors depascet eos. Et dominabuntur eorum justi in matutino; et auxilium eorum veterascet in inferno a gloria eorum. (Sheol h7585)
Verumtamen Deus redimet animam meam de manu inferi, cum acceperit me. (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Ne timueris cum dives factus fuerit homo, et cum multiplicata fuerit gloria domus ejus:
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
quoniam, cum interierit, non sumet omnia, neque descendet cum eo gloria ejus.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Quia anima ejus in vita ipsius benedicetur; confitebitur tibi cum benefeceris ei.
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
Introibit usque in progenies patrum suorum; et usque in æternum non videbit lumen.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Homo, cum in honore esset, non intellexit. Comparatus est jumentis insipientibus, et similis factus est illis.]
