Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
| למנצח לבני קרח מזמור שמעו זאת כל העמים האזינו כל ישבי חלד׃ |
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
| גם בני אדם גם בני איש יחד עשיר ואביון׃ |
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
| פי ידבר חכמות והגות לבי תבונות׃ |
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
| אטה למשל אזני אפתח בכנור חידתי׃ |
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
| למה אירא בימי רע עון עקבי יסובני׃ |
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
| הבטחים על חילם וברב עשרם יתהללו׃ |
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
| אח לא פדה יפדה איש לא יתן לאלהים כפרו׃ |
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
| ויקר פדיון נפשם וחדל לעולם׃ |
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
| ויחי עוד לנצח לא יראה השחת׃ |
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
| כי יראה חכמים ימותו יחד כסיל ובער יאבדו ועזבו לאחרים חילם׃ |
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
| קרבם בתימו לעולם משכנתם לדר ודר קראו בשמותם עלי אדמות׃ |
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
| ואדם ביקר בל ילין נמשל כבהמות נדמו׃ |
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
| זה דרכם כסל למו ואחריהם בפיהם ירצו סלה׃ |
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
| כצאן לשאול שתו מות ירעם וירדו בם ישרים לבקר וצירם לבלות שאול מזבל לו׃ (Sheol h7585) |
| אך אלהים יפדה נפשי מיד שאול כי יקחני סלה׃ (Sheol h7585) |
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
| אל תירא כי יעשר איש כי ירבה כבוד ביתו׃ |
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
| כי לא במותו יקח הכל לא ירד אחריו כבודו׃ |
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
| כי נפשו בחייו יברך ויודך כי תיטיב לך׃ |
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
| תבוא עד דור אבותיו עד נצח לא יראו אור׃ |
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
| אדם ביקר ולא יבין נמשל כבהמות נדמו׃ |
