Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
To the Overseer. — By sons of Korah. A Psalm. Hear this, all ye peoples, Give ear, all ye inhabitants of the world.
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
Both low and high, together rich and needy.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
My mouth speaketh wise things, And the meditations of my heart [are] things of understanding.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
I incline to a simile mine ear, I open with a harp my riddle:
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Why do I fear in days of evil? The iniquity of my supplanters doth compass me.
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
Those trusting on their wealth, And in the multitude of their riches, Do shew themselves foolish.
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
A brother doth no one at all ransom, He doth not give to God his atonement.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
And precious [is] the redemption of their soul, And it hath ceased — to the age.
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
And still he liveth for ever, He seeth not the pit.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
For he seeth wise men die, Together the foolish and brutish perish, And have left to others their wealth.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Their heart [is]: Their houses [are] to the age, Their tabernacles to all generations. They proclaimed their names over the lands.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
And man in honour doth not remain, He hath been like the beasts, they have been cut off.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
This their way [is] folly for them, And their posterity with their sayings are pleased. (Selah)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
As sheep for Sheol they have set themselves, Death doth afflict them, And the upright rule over them in the morning, And their form [is] for consumption. Sheol [is] a dwelling for him. (Sheol h7585)
Only, God doth ransom my soul from the hand of Sheol, For He doth receive me. (Selah) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Fear not, when one maketh wealth, When the honour of his house is abundant,
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
For at his death he receiveth nothing, His honour goeth not down after him.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
For his soul in his life he blesseth, (And they praise thee when thou dost well for thyself.)
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
It cometh to the generation of his fathers, For ever they see not the light.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Man in honour, who understandest not, Hath been like the beasts, they have been cut off!
